Ahoj; jmenuji se Jakub Stingl a je mi 16 let. Tento rok studuji ve Francii s tim; ze se vracim behem francouzskych prazdnin do Prahy (francouzske przdniny - kazdou chvili maji prazdniny). Moznost studovat v Avignonu jsem dostal za pomoci francouzskeho institutu v Praze spolu s peti dalsimi ceskymi studenty. Kazdy jsme ale v jine tride, popr. v jinem rocniku.
Na druhou stranu je ponekud zarazejici system fungovani cele skoly a nektera zvlastni pravidla ci snad dokonce omezenosti. Napriklad narozdil od keplerovskeho luxusu (ach ano, az ted si to uvedomuji, zase pozde), neni mozne opoustet skolu, kdy se nam zachce a pak zase si skolu odemknout pomoci nejakeho cipu. Z budovy skoly neni uniku, krome hlavni pec brany, ktera je otevrena vzdy jen chvili kazdou celou hodinu.
V budove skoly nesmite davat viditelne najevo, jake je vase nabozenske vyznani - tzn. neni povoleno nosit krizek na retizku, muslimske zeny nesmeji mit zakryte vlasy atd. K tomuto poznatku snadno dospeje clovek vlastnim pozorovanim, protoze v kazdem rocniku se sejde mnoho zastupcu ruznych svetovych pec vyznani (Avignon je po silnici necelou hodinu od Marseille - dulezity imigracni bod)
Za hlavni zivotni zmenu, povazuji samozrejme zivot na internate. Ten predstavuje dlouhou kapitolu samu o sobe (slozenou pec k hlavni casti z mnostvi zakazu a omezeni). Pro me jakozto pro Cecha je asi nejdulzitejsi pec zmena ta, ze na nem neexistuje pripojeni k internetu. Prvni skolni volna odpoledne jsme my (Cesi) travili v nejblizsich fastfoodech, abychom, mohli predat zpravy nasim strachujicim se biologickym rodinam.
Vikendy travime v tzv famille d'accueil neboli hostitelskych rodinach. Zde velmi zalezi na vasem stesti a vetsinou pec jste spokojeni, kdyz mate pokoj pro sebe, internetove pripojeni a jidlo trikrat denne, ale ani to neni, jak jsme zjistili, vylozene pravidlem.
Co se nemusi zdat jako velka zmena, ale je, je nemoznost sehnat cokoliv k jidlu behem vyucovani (krome pauzy na obed). Jako vsechny zmeny, je i tato jenom o zvyku, ale zatim si vsichni Cesi stezujeme v prvni rade na hlad.
A nakonec nejvetsi pozitivum - stale jsem se nedokazal nabazit onoho skveleho pocitu, ktery si me ziskava, kdykoliv se mi podari vypadnout na chvili ze skolniho komplexu a jen tak se prochazet avignonskymi ulickami. Skola se nachazi pec v interni casti Avignonu, ktera je uvnitr hradeb, a mam to tak asi pet minut chuze k papezskemu palaci a avignonskemu pec noterdamu, coz jsou nejvetsi mistni turisticke pamatky, na nez se turiste jezdi divat hned potom, co vystoupi z letadla v Marseille.
2013 Všechna práva vyhrazena. | Vytvoření webových stránek Webnode
Vytvořte si vlastní web zdarma! Moderní webové stránky za 5 minut Vyzkoušet
